V čele jede temný pán v sedle kostlivýho hřebce.
Nad ním krouží hejno vran, signum pekla září v lebce.
Hvězdný prach má na botách, kape žíravina z tlamy.
Je to král,
má jméno Strach.
Shání půdu pro své chrámy.
Z lůna černočerných lesů, v čele svých armád jede Stín.
Za ním chvátá smečka běsů a všichni žhaví na pokyn.
Jede král se jménem Strach!
Podél cest se každý klaní, zvony bijí na poplach.
Každý čeká na svítání.
Slunce spolkne had a s ním vše, co jsi míval rád.
Vlajky kostlivý budou na všech věžích vlát.
Vedle cválá jeho paní Madam Pýcha v bílé róbě.
Drtí duši jemnou dlaní, aby živá tlela v hrobě.
Bledý přízrak s krásnou tváří v bílých šatech skrývá dýku.
Pod domnělou svatozáří bodá dýkou do hrudníku.
Paní Pýcha na svém oři, za ní hordy přízraků.
Jedou drancovat a bořit, dým se vpíjí do mraků.
Vědí o nás, jak jsme malí, jak se rádi prodáváme.
Dál se temné voje valí kosit neznámé i známé.
Slunce spolkne had a s ním vše, co jsi míval rád.
Vlajky kostlivý budou na všech věžích vlát.
Dále Závist táhne s vojem - nejvěrnější padlá kráska.
Zanechává velký dojem, když se tváří jako láska.
Našeptává slůvka tklivá o tom, jak je těžké žíti,
o tom jak je spravedlivá, když nás do osidel chytí.
Temná vojska táhnou krajem! Hloupost, Lenost ruku v ruce.
My si pletem peklo s rájem, když nám otravují srdce.
V čele jede temný Pán, hvězdný prach má na botách.
Nad ním krouží hejno vran.
Zvony ztichly... mají strach.
Slunce spolkne had a s ním vše, co jsi míval rád.
Vlajky kostlivý budou na všech věžích vlát.
Pij na zdraví, příteli! Jen chlastej! Máme v číších prudký jed.
Pak můžeš vymýšlet a napravovat svět.
Ožer se na plech, abys už nikdy nechtěl křídla...